Neviditelná výstava

in , by Jana, listopadu 05, 2019
...aneb když tě vedou smysly. 

Pokud někdy zavítáte do Prahy a rádi byste podnikli něco zajímavého, vřele doporučuji neviditelnou výstavu. Tato výstava se snaží ukázat reálný svět nevidomých lidí a možnosti jak jim pomoci a porozumět. 

man sitting near museum painting

A pokud hledáte zajímavý dárek k Vánocům (narozeninám, svátku, z lásky, pro radost), tady nešlápnete vedle. Nabízejí totiž dárkové poukazy za přijatelné ceny. Mého článku se týká pouze výstava, nikoliv večeře nebo ochutnávka.

Tuto výstavu jsem navštívila s přítelovou maminkou a obě jsme odcházely nadšené. Ze začátku programu jsme byly ve viditelné místnosti, kde jsme se seznámily s různými pomůckami, jež ulehčují nevidomým lidem život. Já vyzkoušela poslepu ohmatat obrázek, a poté ho nakreslit na papír (dopadlo to vcelku dobře). Horší bylo Braillovo písmo, a o to více obdivuji, že ho nevidomí ovládají.

Ovšem co si budeme povídat. Nejvíc mě zaujala neviditelná část, kde se nás ujmula průvodkyně - všichni průvodci jsou nevidomí. Musím říct, že chvilku mi to bylo nepříjemné a držela jsem se za triko tchyně. Pak jsem si řekla dost a snažila jsem se jít opravdu po svém s rukou při zdi a před sebou. Mít otevřené oči a nic nevidět opravdu není příjemný, obzvlášť když jste zvyklí, že (při chůzi) vidíte. 

Prošly jsme různé části. Kuchyni, kde jsme po hmatu poznávaly nádobí, ovoce, zeleninu a koupelnu, kde jsem se já ještě s jednou paní ztratila (jojo i to je možné :D), silniční ruch, les, a ještě jsme poznávaly podle hmatu různé sochy. Uhodly jsme jednu ze tří. Slečna průvodkyně byla velice milá a člověk by neřekl, že je nevidomá. Říkala nám, že i když člověk nevidí, jde podle hlasu, a proto nás tak lehce našla. 

Na závěr výstavy vejdete do tzv. baru, kde vás obslouží. Samozřejmě po tmě. Zajímavé bylo, že když si někdo objednal, najednou nevěděl, jaký peníze jí má vůbec dát. Slečna vysvětlila, jak které mince poznat, a bylo po problému. Mimo jiné jsme se dozvěděly na základě dotazu, že místnosti neukazují. Což byla celkem škoda, protože přeci jen je člověk zvědavý, jak to asi vypadá. Ovšem žádné mínus to nepřináší, ba naopak jen samá pozitiva. Také padly dotazy přímo na průvodkyni ohledně toho, jak ona to má se čtením, bydlením atd. a vůbec se nebála odpovídat. 

Odcházela jsem se zvláštním pocitem. Byl to silný a emoční zážitek. Vylezla jsem ven a byla opravdu vděčná, že vidím! Někdy je třeba vyzkoušet si určité věci na vlastní kůži.


Navštívil jste někdo neviditelnou výstavu? 
SHARE 8 comments

Add your comment

  1. Ahoj! :-)
    Děkuji za tento článek a na tu Neviditelnou výstavu prostě někdy musím zajít! :-) Vypadá to opravdu zajímavě a co si budeme, někdo si musí vyzkoušet, jak moc velké štěstí má i jen v tom, že "jenom" vidí. Věřím tedy, že i já budu mít štěstí na fajn průvodce a že to i já budu hodnotit stejně pozitivně, jako Ty v tomto článku! :-)

    Ještě jednou děkuji a přeji Ti spoustu dalších super článků a zážitků.
    S přáním hezkého dne.
    Aleš z www.alesotava.cz :)

    OdpovědětVymazat
  2. O téhle výstavě jsem toho slyšela už hodně, ale zatím jsem jí nikdy nevyzkoušela. Sama nevidím, když si nevezmu brýle, takže mám neviditelnou výstavu skoro každý den ráno a večer :D. Ne sranda, určitě se mi tento koncept líbí :)

    TheWayByA

    OdpovědětVymazat
  3. Muselo to být hodně silné. Taky bych chtěla něco podobného zažít, ale strach stále vítězí. Tak snad někdy:)

    supice
    www.supice.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  4. jojo, tahle výstava je skvělá :) kamarádka i zkoušela s jednou skutečně nevidomou kamarádkou takhle fungovat celých 24 hodin

    OdpovědětVymazat
  5. Na této výstavě jsem byla. Také jsme měli výborného průvodce. Velmi silný zážitek. Také doporučuji. Zajímavá zkušenost

    OdpovědětVymazat
  6. Tak to muselo být hrozně zajímavé. Já bych se bála a zakopla i o vzduch. V Liberci v IQ parku je místnost kde je úplná tma. Já poté,co jsem tam byla jsem si to vyfotila s bleskem, pak jsem machrovala.

    OdpovědětVymazat
  7. Tento zazitek jsem absolvovala uz asi pred 2 lety, a dodnes je to pro me silna vzpominka, kdykoliv si na to vzpomenu. byli jsme tam s pritelem, dostali jsme listky od kamarádky, a uprimne jsem nevedela, do ceho jdu. bylo to silne ale i narocne. ta hodina nam dala zabrat. jako celkem jsem to zvladla jit podel zdi, hmatat pomucky atd. clovek si rychle zvykne na tmu. ale je to jine kdyz jsi v tom hodinu a jine, kdyz jsi tak cely zivot. naprosto mi to vyrazilo dech a pak cely den premyslela jak to maji nevidomi tezke a co vse musi zvladat. jako klobouk dolu. tahle vystava je naprosto uzasna a kazdy by si to mel nekdy zkusit aby si uvedomil s cim se potykaji.. me treba prislo smutne kdyz nam pruvodce rikal proste jake ma spatne zkusenosti treba v MHDa podobne. nebo ze samozrejme pouziva internet a webove stranky ale proste zatim to neni skoro vubec uzpusobene prave nevidomym tak jak by melo. jen minimum webovych stranek na ne mysli.

    OdpovědětVymazat
  8. Zní to hodně zajímavě, mně kdysi kamarádka říkala o "neviditelné kavárně" a že bychom to ještě s jednou měly jít vyzkoušet.

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za vaši přízeň. Těším se na vás u příštího článku. ♥

© janine · THEME BY WATDESIGNEXPRESS