23.11.22

Odpoutání se.

Procházíme se s rukou v ruce při západu slunce podél pobřeží a sledujeme vlny, jež nám máčí nohy a nasloucháme moři. Slyším, jak nad námi létají ptáci a něco si štěbetají. Dívám se za obzor nekonečného moře a cítím, jak mě zezadu něžně obejmul. Cítím na krku jeho dech a má touha roste. Toužím po jeho dotecích a něžných slovech, ale tahle chvíle je mnohem víc. Stojíme tu v objetí před pohybující se třpytící hladinou, slyšíme tlukot našich srdcí a cítím intenzitu našich citů. Zpovzdálí se ozývá hudba, na niž si hledíme z očí do očí a v objetí pomalu tančíme.

Jsme tu my dva společně s mořem, jenž nám střeží naši hlubokou nekonečnou lásku a necháváme se unášet momentem, který nás vznáší do nebes. Veškeré doteky a pohledy planou ohněm, hudba pomalu odeznívá a já se nemůžu vynadívat, jak nádherný je. Všechno odpovídá tomu, že spadl přímo z nebe. Vidím, jak touží říct slova, jež mají sílu otřást světem, namísto toho ho dlouze a vášnivě políbím a vložím do toho celou svou lásku.

Otevřu oči a přede mnou je pouze moře, jehož hladina se zklidnila a slunce zašlo za obzor. Veškeré pocity jsou uhašeny. Rozloučila jsem se. Je čas na novou kapitolu, proto se odvracím a jdu vstříc něčemu novému a neznámému.

Odpoutávám se.


Někdy nás minulost dohání, a ať už je jakákoliv, je třeba se s ní rozloučit v dobrém. Odpoutat se a být svobodný. Je to zcela vymyšlené. Zveřejnila jsem aspoň mé myšlenkové pochody, jelikož jsem pár dní blog zanedbávala. 

11 Comments:

  1. Ono se to lehce řekne, odpoutat se od minulosti. Pro mě je to vlastně v některých ohledech nemožné. Vzpomínky se totiž čas od času vrací a vždy mají tendenci mě dokonale rozhodit. Ale třeba i na to je nějaká metoda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzpomínky budou navždy, ale rozloučit se hezky a poklidně v duši aspoň trochu pomůže, aby člověka ty méně hezké vzpomínky úplně nepoložily.

      Vymazat
  2. Píšeš fakt krásně poutavě :). Občas je fakt těžké tu minulost zpracovat, ale člověk by se to měl naučit.

    OdpovědětVymazat
  3. je těžké najít sílu a minulost nechat být :) rozhodně ale krásně napsané :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těžké to určitě je, protože minulost bude pořád s námi, ale důležité je, aby nám neubližovala :-)

      Vymazat
  4. Podarilo sa ti to napísať naozaj krásne. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Janinko, jako vždy nádherně napsané. Těším se na tvou knížku.

    OdpovědětVymazat
  6. Krásnou myšlenkou jsi příběh zakončila. Opravdu na to máš talent. Tvé texty se čtou hrozně pěkně <3

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  7. To je nádhera...dokonale zachycený moment pomocí slov, má to své kouzlo a opravdu to umíš vystihnout! :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za vaši přízeň. Těším se na vás u příštího článku. ♥