SLIDER

Přečteno: Červenec & Srpen

Rozhodla jsem se, že seznam přečtený knih za červenec i srpen spojím dohromady, protože za červenec jsem přečetla jen jednu. A jelikož na dovolené u moře bylo času více než dost, byl čas se věnovat čtení. 

Autorku a její knihy nejspíš všichni znáte. Na tuhle knihu jsem se těšila, protože Island nemám nijak nastudovaný. Vůbec netuším, jakou tam mají kulturu a podobně. Těšila jsem se, co mi příběh nabídne. 

Lucy po zkušenostech, kdy jí bývalý přítel natáčel opilou a tancující v kostýmku, odjíždí daleko pryč. Někam, kde o jejím videu nebude mít nikdo žádné tušení. Začne pracovat jako ředitelka v hotelu na Islandu. Hotel je to zpustlý a potřebuje řádnou péči. Lucy je zkušená –⁠ přeci jenom vedla špičkový hotel –,⁠ má z čeho brát. Ovšem na scénu nastupuje Alex, nepřítel z branže skrývající se za pozicí číšníka. Musí dělat vše proto, aby hotel neprosperoval. Ale jak to bývá, ti dva si k sobě najdou cestu. Trnitou, ale dokáží si s tím poradit. 

Mohu říct, že příběh nabídl krásnou atmosféru. Nejraději bych se do hotelu zajela ubytovat a poznávala okolí. Nechala si doporučit cestu na nějaké pěkné místo, odpočinout si a nadechnout se. 
První díl triologie se mi líbil. Je to klasický romantický příběh dospívajících. Mila je dcerou slavného herce. Před premiérou jeho nového filmu vyvolá rozruch po celém městě a rodiče se ji rozhodnout poslat k dědovi a babičce. Daleko od domova. Mila se setkává s pohledným mladíkem Blakem, který moc dobře ví, jaké to je mít veřejně známého rodiče. Mají toho společného víc, než si myslí. 

Kniha se mi četla dobře. Mám tyto příběhy ráda. Ono asi opravdu není jednoduché žít ve stínu populární osoby. Je to zajímavé téma a jsem zvědavá, jak se celý příběh vyvine. 
Fiona je vášnivá fotografka, která píše blog. Vyhrála soutěž o dvoutýdenní pobyt v Tokiu s uznávaným fotografem, který bude jejím mentorem. Fiona zjišťuje, že to je Gabe, který ji před deseti lety zlomil srdce. Dá se říct, že jejich společně trávený čas je pro oba za trest. Fiona během pobytu poznává místní lidi a kulturu. Pomalu a jistě přichází na cestu, kterou se má vydat, aby její výstava byla plná fotografií, jež chytnou za srdce. Ovšem čím více času tráví s Gabem, tím více si uvědomuje, že ho miluje. 

Dlouho mi nebylo tak příjemně jako při čtení této knihy. Plná milých lidí, krásných míst, výborného čaje i jídla. Postavy mi přirostly k srdci. 
I v pekle může vzklíčit naděje. Této věty se držela zuby nehty Edith Egerová, která se ocitla v koncentračním táboře. Její rodiče zemřeli ihned po rozdělní, byli zplynování. Zbyla ji jen její sestra, to pro ni byla naděje. Edith vypráví hrůzostrašné dění v táboře. Poté, co ležela mezi hromadou mrtvol, ji zachránil americký voják. Několikrát se ocitla na pokraji smrti, ale pokaždé přežila. Když se ocitla v německé rodině po osvobození, učila se chodit i mluvit. Měla zlomenou páteř. Rekonvalescence byla dlouhá. Seznámila se se svým budoucím manželem a emigrovali do Ameriky. Byla to těžká cesta pro Židy. Lidé jimi stále opovrhovali a bylo těžké najít dobře placenou práci. I když Edith trpěla flashbacky a panickými ataky, přesto v sobě našla vnitřní sílu. Vychovala tři děti. Stala se uznávanou psycholožkou, ale i přesto se necítila v pořádku. Díky pacientům si mnoho věcí uvědomila. A především tu jednu hlavní –⁠ musí se vrátit na místo utrpení, aby si odpustila. Do Auschwitzu. 

Tato kniha mi vyrazila dech a nemohla jsem přestat číst. Z Edith během čtení vyzařovala silná energie. Měla tu nejčistší duši, jakou si umíte představit. V knize nevypráví jen o táboře, ale i o životě potom. Pořád jsem si říkala: Sakra, to je ženská! Ta má neuvěřitelnou vnitřní sílu!" 


Další příběh z koncentračního tábora, ovšem tentokrát se to týká Čechoslováka Filipa. Vypráví hrůzy, které zažil, a to přímo v krematoriích. Jeho kniha zůstává jedním z nejdůležitějších zdrojů poznání o masovém vyvražďování v Osvětimi. Popisuje všední život v táboře i jejich pokusy o útěk. 

Chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale nakonec se podařilo. Úplně jsem zírala, jak popisoval práci v krematoriích a chování velitelů. Byl to jiný pohled než obvykle.

Co momentálně čtete?

13 komentářů

  1. Já teď taky čtu knížky od Julie Caplin :). Čajovnu jsem nedávno dočetla a Hotýlek na Islandu jsem ještě nečetla :).

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkné shrnutí přečtených knih. Žádnou z nich jsem ještě nečetla, ale chystám se na ty od Julie Caplin :-)

    Ketrin ~ Vnímej blog

    OdpovědětVymazat
  3. Achjo, budu se muset brzy zase pustit do Julie Caplin, zanedbávám ji :D Ale vzala jsem si teď velké sousto v podobě Sarah J. Maas, takže je to komplikované s dalšími knihami.

    OdpovědětVymazat
  4. Četla jsem Hotýlek na Islandu a měla jsem podobný pocit jako ty - hned bych tam vyrazila a toulala se po islandskou přírodou. Knžíky s tematikou holocaustu občas čtu taky - historie se nemá zapomínat, ale dávám si odstup, přece jen je to těžké čtení.

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Jani, já teď momentálně nečtu nic, ale mám tam připravenou Chatu ve Švýcarsku :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Od Julie Caplin mám přečtené všechny knihy, přes léto jsem dočetla Chatu ve Švýcarsku, která mě zas tolik nenadchla a momentálně čekám na Domek v Irsku, který mám rezervovaný v knihovně. Knihy o holocaustu byly v minulosti také moje oblíbené, ale žádnou z Tebou zmiňovaných jsem nečetla.

    OdpovědětVymazat
  7. Zajímavé tipy na čtení, děkuji. 🙂
    Já jsem četla málo v srpnu - jen dvě knihy. Teď čtu knihu Bez dechu - není to tak úplně čtení pro mě a zatím ne, co jsem očekávala, ale dobře se to čte a ještě líp se u toho odpočívá, takže zatím budu pokračovat a uvidím, co z toho bude.

    OdpovědětVymazat
  8. Téda, o prázdninách jsi nezahálela. Já teď dočetla knížku Černý korál, napínavé do poslední chvíle :D

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  9. Ani jednu ze zmíněných knih jsem nečetla, ale Caplinovou jsem zaregistrovala. To čte snad každý druhý. :D Já mám teď zase asi čtecí krizi, protože mám rozečtené dvě knihy, ale nemůžu se vůbec dokopat k jejich dočtení. :/

    OdpovědětVymazat
  10. Jak teď všichni zmiňujete a čtete knížky od Julie Caplinové tak jsem se normálně byla už v knihkupectví podívat na ty její knížky 😀 a nejvíc mě zatím zaujala Cukrárna v Paříži 😀, ale zatím jsem si ji nekoupila 🙈.

    OdpovědětVymazat
  11. od autorky Caplin jsem četla jednu knihu a musím přiznat, že mě příliš neoslovila :) další její knihy se zatím nechystám číst, ale spoustě čtenářů v mém okolí se autorka líbí a patří mezi oblíbené :) je hezké vidět, jak každý to má opravdu jinak :)

    OdpovědětVymazat
  12. Já zrovna dneska dočetla Strážce ztracených měst - Soumrak a teďka mám přichystanou knížku od Jojo Moyesové :) Na knížky od Julie Caplin se chystám :)

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  13. Parádní tipy! Píšu si na seznam :) Teď čtu druhý díl Opravdových zločinů, pak mám ještě v plánu Zuzanin dech a dál už nic, tak nejspíš sáhnu po Máme na vybranou. Děkuji za inspiraci :))

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za vaši přízeň. Těším se na vás u příštího článku. ♥

© janine • Theme by Maira G.