Občas je potřeba zařadit do života jakási pravidla. Něco, čím se budeme řídit a motivovat. Ono se to všechno lehce říká a čte, ale nejdůležitější je se snažit jít tomu naproti. Přivést pravidlo k životu.
Každý moment, každý okamžik je součástí našeho života. Ať už nám přináší potěšení, nebo bolest. Je to chvíle, která se uvnitř nás uchová. A nikdy nevíme, co nám ten okamžik do budoucnosti přinese. Proto věnujme pozornost každému okamžiku.
To je podle mě nejdůležitější bod. Kdo z vás vidí krásu v obyčejných věcech? Když se jdete projít, vnímáte krásu kolem sebe? Dokážete vnímat maličkosti? Přitom ty obyčejné věci jsou na dosah. Na každém kroku, doma i venku. Málo stačí ke štěstí. Já si každou chvíli kupuji kytku z Lidlu pro radost. Je to krása. Nepotřebuji puget ani sto růží. Dokážu krásu vidět i v jednom kvítku.
Proč brát všechno smrtelně vážně? Život je hra. V podstatě je jen na nás, jaký náš život bude. Sami si volíme strategii, sami se rozhodujeme a volíme. Život je zábava. Čas utíká. Kdykoliv se můžeme zastavit. Pokračovat dál. Hlavní je si ten život užívat.
Nic není samozřejmostí. Co máme dnes, nemusíme mít zítra. Měli bychom se naučit být vděční nejenom za chvíli, kterou prožíváme, ale i za věci. I ta chvíle jednou skončí a co nám zbude? Vzpomínky. Proto si užívejme každou chvíli a buďme vděční.
,,Vděčnost je prvním krokem úspěchu."
Stereotyp začne být nuda. Občas to chce obměnit. Dělat něco nového, dělat něco jinak. Já sama mám ráda, když jde všechno od ruky a držím se plánu, ale občas z toho plánu vybočím. Odpočinu si, nebo jej pozměním. Obohacujme své dny, abychom nezahořkli. Každého jednou přestane bavit to, co dělá, pokud svůj životní scénář trochu neobmění. Stejně tak je potřeba, abyste byli v každou chvíli připraveni na změny.
S většinou vyřčeného souhlasím, pouze bych to osobně nenazýval pravidly, protože pravidla znamenají určitý druh diktátu. To, co stojí výše, vnímám jako projevy svobody. 🙂 Osobně jsem se radování se z maličkostí naučil až v Kostarice, kam jsme emigrovali. Jsme zde půl roku a žádný den není stejný, podobně jako se mi nikdy neomrzí pohled na západ slunce, stromy, ptáky, hory... Podobně jsem to cítil i během tří letého pobytu v Japonsku. Pouze v Česku jako by neexistoval klid a pohoda. Hodně dle mého názoru dělají lidé.
OdpovědětVymazatjak píšeš... lehce se to říká, ale hůře dělá :) já se teď snažím změnit svůj životní styl, abychom s manželem mohli jít dál a... a je to těžké a nejde mi to
OdpovědětVymazatSouhlasím s tvými "pravidly", jen kdyby se i tak snadno dodržovaly, jako se o nich čte :)
OdpovědětVymazatAnother Dominika
Moc pěkný článek, ve většině věcech souhlasím :)
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatMáš pravdu. Musíme se radost z maličkostí. Také si ráda kupuji květiny z Lidlu. Mám teď velkou radost z rozkvetlych stromů okolo nás :) Procházky jsou hned hezčí.
OdpovědětVymazatLeník
S většinou věcí souhlasím :) Jenom mi vždycky vadilo slovo "pravidla", protože mi přišlo strašně omezující a svazující :)
OdpovědětVymazatTento článok je nádherný. Ja sama sa snažím žiť svoj život viac vedome, pomalšie a vďačnejšie. Znie to jednoducho, ale odnaučiť sa programom, čo mám v hlave je ťažšie než som si myslela, ale stojí to za to. Už teraz mám pocit väčšieho šťastia a to som len na začiatku tejto cesty.
OdpovědětVymazatxx Alexandra z 𝕄𝕊 𝔸𝕃𝕎𝔸𝕐𝕊 𝕃𝔸𝕋𝔼 / INSTAGRAM
Naprosto skvělý článek! Nejvíce mě vlastně dostalo, že život je hra. Myslím, že podvědomě jsem to vždycky věděla, možná dokonce i párkrát četla. Ale dnes mě to nějak zasáhlo, že je to vlastně pravda.
OdpovědětVymazatMoc ti děkuji za tento článek! <3
Souhlasím! Je třeba se radovat z maličkostí 🙂 a někdy si udělat radost i sama sobě 🤗. Já se třeba raduji teď z toho, že venku se začíná vše pomalu zelenat, začíná vše kvést a že konečně začíná jaro a bude teplo 🌸☀.
OdpovědětVymazatBýt vděčný, i za maličkosti, je v životě opravdu klíčové. :) Souhlasím i s ostatními body. Skvělý článek, je super si taková pravidla připomenout a zamyslet se nad tím. :)
OdpovědětVymazatJá mám problém hlavně s tím posledním. Jsem hodně konzervativní a mám ráda věci, co jsou už vyzkoušené a fungují. Většinou, když vyzkouším něco nového, dobře to nedopadne. Tím pádem toho zkouším čím dál míň... :D Ale někdy se přemůžu. Já třeba nechápu, kdo může běhat se sluchátkama. Já běhám zásadně bez, v lese a je to nejkrásnější pocit.
OdpovědětVymazatWantBeFitM
Teda, tak teď si se mi trefila úplně do života. Poslední dobou mě trápí různé malé neduhy a já věřím, že mi tělo dává znamení, abych něco změnila. Téměř do puntíku jsi se trefila s tím, co jsem si i já stanovila. Jen kdyby jejich plnění bylo tak lehké jako jejich stanovení! :D
OdpovědětVymazatJa se naučila radovat z maličkostí, přestala jsem některé věci brát jako samozřejmost. Nějakou dobu to trvalo,ale zjistila jsem, že více prožívám emoce. Taky se to nestalo jen tak. K určitým lidem jsem se naučila být lhostejná, zbytečně mi ubírali energii.
OdpovědětVymazatPro mě je stereotyp důležitý, snažím se občas udělat něco jiného,ale strašně mě to znervózní.
NAUČIT SE VIDĚT KRÁSU V OBYČEJNÝCH VĚCECH - tesat do kamene! Spousta lidí pořád čeká, až zažijí něco neobyčejného, místo aby viděli krásu všude kolem v "obyčejných" věcech...
OdpovědětVymazatEla
Me In Many Ways