Na instagramu jsem dávala anketu, který článek byste přivítali. Odhlasovali jste ,,Píšu pod proudem myšlenek", takže jsem zasedla k počítači a nechala se unášet fantazií v doprovodu hudby. Všechno se dočteš v celém článku. Budu moc ráda za vaše reakce.
Procházím přírodou. Lesem. Zvedám hlavu k nebi a obdivuji koruny stromů. Poslouchám zpěv ptáků, šumění listí, tekoucí vodu, šepot větru. Zastavuji. Poslouchám. Vnímám. Cítím. Žiji pro tento moment. Jsem součástí přírody. Příroda je součástí mě. Nadechuji se. Vzpomínám. Zavírám oči. Nechávám se pohltit kouzlem okamžiku. Otvírám oči a sleduji paprsky dopadající skrze větve. Slunce se mi vpíjí do kůže. Teplo. Světlo. Natahuji ruku, jako kdyby bylo jednoduché dotknout se slunce. Sleduji stíny. Sleduji svůj stín. Nechť dopadá za mě. Nadechuji se. Znova a znova. Brečím. Slzy stékají po tvářích. Emoce číší z mého nitra. Objímám se. Dýchám. Pláču. Jsem sama. Sama s tolika energií. Můj útěk od světa. Od lidí. Od problémů. S tíhou na srdci. Všechno se drásá napovrch skrze mě. Je to v pořádku. Pocity jsou od toho, aby se procítily. Sleduji stromy. Nadechuji se. Vzhlížím vzhůru. Věřím. Každý má v sobě něco, co ho trápí. Bolest. Oběť. Minulost. Vztahy. Lásku. A zároveň tu radost. Dělám kroky vpřed. Jdu dál. Toto je terapie. Příroda. Slunce. Les. Já sama. Moje myšlenky. Čerstvý vzduch. Jdu za sluncem. Jdu za tím světlem, které hřeje, které mě dobíjí. Vždycky je to o cestě. Jdu tou správnou, cítím to.
To je moc hezky napsaný! Nepřemýšlela jsi o vlastní knize?:)
OdpovědětVymazatJednou jedinkrát. Už se mě ptalo více lidí, ale vůbec se na to necítím :-D
Vymazatje fajn se takto nechat unést :) tobě se to povedlo na výbornou :)
OdpovědětVymazatTo je nádherně napsané ♥ Sama teď cítím, že mi příroda pomáhá nejvíce, už si nedovedu představit, že bych se každý den nešla aspoň na chvilku projít :)
OdpovědětVymazatAnother Dominika
To je nádhera! Jak já miluju les a nikde na světě nejsou tak krásné lesy jako u nás. Tak moc mi tohle chybí 😔
OdpovědětVymazatKéž bychom se všichni více nacítili na přírodu a důvěřovali její chytrosti, hned by bylo lépe 🙏🏻
Ty poslední dvě věty! ♥ :)))
OdpovědětVymazatJe to krásné :) Taky bys mohla zvážit nějakou literární soutěž nebo rovnou i knihu :D Já myslím, že máš talent :)
OdpovědětVymazatDěkuji :-) Ale popravdě se ani na jedno necítím. V tomhle se hrozně podceňuji :-D
VymazatMoc krásně napsané <3! Už jsem dlouho nečetla článek, u kterého by byla hudba, krásně se hodila. :)
OdpovědětVymazatJeště, že nám tu přírodu nevzali...
Leník
Nádhera! Člověk se díky článku dokáže přesunout úplně na jiné místo, alespoň v mysli. <3
OdpovědětVymazatV dnešní době mi to přijde skoro až jako scifi při těch všech omezení... :D Ale moc krásně jsi to napsala ♥ ,,Otvírám oči a sleduji paprsky dopadající skrze větve. Slunce se mi vpíjí do kůže. Teplo. Světlo. " Tohle přesně jsem cítila dnes ráno, když jsem se vzbudila a do ložnice svítilo krásně sluníčko ♥
OdpovědětVymazatWantBeFitM
Krásně píšeš! :) Hned bych se také někam do lesa vydala, ale u nás v katastru, bohužel, taková možnost není. :D :(
OdpovědětVymazatTereza z blogu Tereza's journal
Tvé myšlenky mi připomínají i ty mé, když vypadnu do přírody a pryč z města se jen tak zrelaxovat, což je v dnešní době hodně důležité. Krásně napsané! :)
OdpovědětVymazatIdem za svetlom, ktoré ma hreje a dobíja. Túto vetu si zapisujem a budem sa ňou riadiť. Vážne krásne slová.
OdpovědětVymazatxxAlexandra z MS ALWAYS LATE
Nádherné zamyšlení. Sednout si a nechat proudit vlastní myšlenky je hrozně blahodárné. Taky to sama často dělám. Je to vážně obrovská terapie. :)
OdpovědětVymazatTo je skvěle napsané. Úplně mě to pohladilo po duši. Píšeš i příběhy? Nepřemýšlela jsi nad tím? Očividně to se slovy umíš na výbornou :)
OdpovědětVymazatGabux | Poslední článek
Nádhera! ♥
OdpovědětVymazat