Vztah a jeho neukázaná realita

in , by Jana, listopadu 17, 2020

Horko těžko jsem vymýšlela název tohoto článku, aby aspoň trochu naznačil, o čem bude. Bude o vztazích, které skrývají nebo zkrátka zapomínají poukázat na realitu, která se netýká jen toho krásného. Všichni ukazují, jak jsou šťastní a píší zamilované řádky. Ano, je to krásné, i mně se to líbí, ale... Kde je skutečná realita vztahu? 

V životě mám první vážný vztah, který trvá nejdéle ze všech. Vždycky jsem si myslela, jak se dá žít v harmonii a bez hádek. A sociální sítě jsou zrovna tím případem, kde málokdo ukáže to špatné. Myslím především Instagram. Pokaždé narazím na krásné zamilované páry. Pod příspěvky se nachází slova plná lásky. Občas jsem narazila i na příspěvky, kde se zmiňují, že všechno není růžové, ale konkrétní důvod nikdo neuvádí. Chápu, je to soukromí. Ale když už sdílí svou lásku a vyznávají ji veřejně, proč veřejně neukázat i to špatné, co se lásky také týká?

Skutečnost vztahu je taková, že hádky, neshody a komplikace nastanou v KAŽDÉM vztahu. Já sama se mnohdy potýkám s pocity, které vůbec nechápu. Ze začátku vztahu to bylo klidné, protože jsme bydleli odděleně. Co jsme se sestěhovali, začalo to být náročné, protože každý máme jiné zvyky, jiné chování. To byl kámen úrazu, protože přišly i neshody (ale to k tomu prostě patří). Támhle hozené ponožky, támhle neuklizené nádobí a nějaká domácí práce? Vůbec. To mě teda opravdu štve a nezbývalo než zakročit. 

Musím říct, že se přítel hodně zlepšil, ale jeho nespolupráce byla důvodem hádek a nedorozumění. Nechci být na všechno sama

Budoucnost je taky téma, při kterém zjistíme, že si to každý představujeme trochu jinak. Vyměníme si názory a já se pak dostanu do stavu, kdy je mi líto, že to necítí stejně, a uzavřu se. 

Já jsem typ člověka, který má rád všechno hned. Uklízím hned, co vstanu, abych pak měla volný čas. Nakupuji hned dopoledne a přítel by všechno dělal nejradši... nikdy. Takže já chci do obchodu hned, zatímco on si musí přečíst veškerý zprávy a válet se hodiny v posteli, než bude připravený jít. Občas mě naštve, takže se obléknu a jdu radši sama. Pročistím si hlavu. Občas se sama sebe ptám, zda jsem pro něho důležitá. 

Mám kolem sebe dvě nejlepší kamarádky, se kterými řeším, co nám kluci dělají, proč se na ně zlobíme, čím nám dokáží ublížit, a já osobně jsme se nestačila divit, jak moc to máme podobné. Najednou jsem se cítila klidnější a vlastně jsem byla ráda, že to neprožívám jenom já. Bylo zvláštní vědět, že se to neděje jenom mně. A teď, když jsme nějak nespokojené, hned si napíšeme, co ti naši experti zase vyvedli. Je to taková forma terapie. 

Přiznejme si... ono to špatné k tomu hezkému prostě patří. Vždycky se najde nějaká neshoda. Ať už menší nebo větší. Každopádně je důležité vědět, zda nám to za to stojí. Vzájemná komunikace je důležitá. 

Umím naši lásku ocenit. Vidím všechno zlé i dobré na našem vztahu i na nás samotných. Umím posoudit situaci a vžít se do druhého, ale je třeba, aby to uměl i partner. 

Nevěřte všemu hezkému, co na internetu uvidíte. Všechno má dvě strany. A zkuste se třeba jednou kamarádky zeptat, zda má harmonický vztah, nebo sem tam taky něco skřípe. 

Nebojte se, nejste v tom samy. Takže nějaká neshoda s partnerem ohledně jídla, lenosti nebo pocitu, že jste na všechno sami, je normální. Nejspíš je to tak v každém vztahu, jen málokdo to dá znát. Já sama nerada mluvím o svých pocitech s druhými lidmi (ať už jsou dobré nebo špatné), ale mluvit s někým o tom, co mě trápí ve vztahu, mi hodně pomohlo. Opravdu se cítím klidnější a víc vidím, že chlapi jsou prostě chlapi

Máte to taky tak, nebo žijete opravdu harmonický vztah? 

Čím vás přítel dokáže naštvat?

SHARE 9 comments

Add your comment

  1. Myslím, že do harmonického vztahu patří i neshody, výměny názorů a nepochopení. To je něco, k čemu mezi blízkými lidmi nutně dochází (instagramovým dojmům navzdory) a umožňuje jim to někam se posunout - tak, aby mohli být spokojení oba. Svoje manželství bych třeba popsala jako velmi šťastné a harmonické, ale pocit, že jsem se tak nějak automaticky stala manažerkou domácnosti a leží na mě většina domácí práce, jsem ze začátku měla taky. Je to asi něco, co si každý pár musí vyřešit a nastavit, už jenom proto, že v generaci našich rodičů to ještě fungovalo dost jinak. Ale při troše snahy z obou stran se to dá krásně zvládnout a stojí to za to :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Super nápad na článek! Já si ani nemyslím, že by snad nějaký vztah byl perfektní, bez hádek nebo tak, perfektní není nic.
    Teda můj přítel pomáhá, úklid si dělíme na půl, také hlavně on každý den vaří, ale musím souhlasit, že přesně u nás se děje, co sama popisuješ. On si to chce dělat až se mu bude chtít a já vše dělám hned a chci to hned, abych měla hotovo. Navíc v bordelu se nedokážu soustředit, to on vůbec nechápe. Takže samotný pojem bordel každý chápeme jinak, to je zásadní problém. Za ty roky jsem si ho už naučila, jindy si hraju na mámu co musí nakázat, co se mělo už dávno udělat a dupnu si a on to raději hned udělá, aby byl klid. Ví, jaká jsem a vždy mu říkám, že když jemu bordel nevadí a mě ano, tak proč je problém to kvůli mě udělat hned, když jemu je to stejně jedno :D Anebo uděláme deal a já mu dám klid na hraní PS a on zas udělá něco jiného, co by jinak nechtěl. To funguje vždycky :D

    Takže naše hádky jsou hlavně o úklidu nebo PS, ale pořád je to dle mě v mezích a chlapa, co by doma nehnul ani prstem bych nesnesla, na věty, že to jsou ženské práce jsem naprosto alergická.

    OdpovědětVymazat
  3. Napsala jsi to moc pěkně. Já ještě nemám moc zkušeností, takže bohužel nemohu přispět. Přeji Vám ale, aby těch neshod bylo co možná nejméně a vždycky jste se pak na sebe zase usmáli :-)
    Leník

    OdpovědětVymazat
  4. Tento článek je uklidňující, i já jsem se v něm našla ;) Je pravda, že žádný vztah není nonstop harmonický a kord třeba začátek společného bydlení může být náročný, sama to teď pociťuju. Přítelova oblíbená věta je, že všechno bude, která mě neskutečně vytáčí, ale co se dá dělat, už jsem si zvykla a pochopila jsem, že dokud něco nezačnu sama dělat, tak nic nebude :D

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  5. Skutečná realita vztahu je pouze mezi těmi dvěmi lidmi, kteří spolu žijí a jsou. Říkám vždy, že do vztahu nikomu nevidíš a nemůžeš tedy soudit, jak reálně lidé fungují a proč jsou vlastně v partnerství :)

    OdpovědětVymazat
  6. Já momentálně přítele nemám, ale vůbec si nestěžuji. :D Občas mi chybí ten partnerský vztah, ale říkám si, že ten pravý někde čeká a vyplatí se počkat. Zatím jsem neměla v lásce moc štěstí, ale tobě držím palce a ať vám to klape! :))

    OdpovědětVymazat
  7. Skvělý článek. Já si pamatuji jak přítel neuměl prosit a děkovat. Z domu to neuměl a moji rodiče to těžko nesli. Byli totiž zvyklí, že se prostě děkuje a prosí. Nezbývalo mi nic jiného, než ho to prostě naučit a teď? Je to miláček!
    Já říkám, že vztah je jako počasí. Po každé bouřce se vždy vyjasní. A my se naučili o problémech mluvit a řešit je. Jsme spolu pět let a klape nám to jako nikdy :)

    OdpovědětVymazat
  8. Neboj, nejsi v tom sama! Mám (měla) jsem to doma úplně stejně. Taky odmítám dělat vše sama, když tam bydlíme spolu. Už spolu bydlíme přes půl roku a myslím, že se to konečně začíná celkem zlepšovat, jako co se týče toho pomáhání a domácích pracích. Sice kvůli tomu bylo celkem dost hádek, ale nejsme žádné služky..

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  9. Hey love! I love the post and followed your blog. I want invite you to visit and follow mine back <3

    www.pimentamaisdoce.blogspot.com

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za vaši přízeň. Těším se na vás u příštího článku. ♥

© janine · THEME BY WATDESIGNEXPRESS