Přináším vám článek s nepříjemnou historkou, která se mi přihodila na dovolené v Řecku. Nikdy mě nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát a ono ejhle - hned jsem si z dovolené odvezla zkušenosti, stres, strach a ponaučení. Událost, která se odehrála šest hodin před odjezdem na letiště a řešila se čtyři hodiny (byly to nervy!).
Článek bude rozdělen na dvě části.
Článek bude rozdělen na dvě části.
S nejlepší kamarádkou jsme na začátku září roku 2018 odcestovaly s cestovní agenturou Alexandria na Rhodos. Na hotel jako takový a zaměstnance si stěžovat nemůžu, přeci jenom odpovídal danému hodnocení. Ačkoliv hned po příjezdu jsme byly lehce naštvané, jelikož nás ubytovali mimo hlavní hotel (spíš ,,hotýlek"). Bylo to zhruba o padesát metrů dál, opravdu nic hrozného, ale třeba já osobně jsem zvyklá být přímo v hlavním středisku hotelu, a to především, když jsme si za to zaplatily a druhým hotelem nebyly obeznámeny. Pobyly jsme tam dvě noci a naštěstí nám další den vyšli vstříc a ubytovali nás přímo v hotelu hned do přízemí. Nemůžu srovnávat, které ubytování bylo lepší - neměla jsem problém ani s jedním -, ale kdyby člověk tušil, co přijde pár hodin před odletem, asi bychom se bývaly rozhodly jinak.
Občas by člověk měl naslouchat svým snům a zajímat se o to, co se mu vlastně zdá. Já vím, není to vždy úplně jednoduché, a ne vždy tomu člověk věří, ale není dobré to z těchto důvodů podceňovat. Po zkušenostech to vnímám tak, že mě má mysl varovala. Od začátku dovolené až do poslední noci se mi zdály špatné sny. Buď ještě na dovolené, nebo doma, jsem si zjistila co všechny ty sny znamenají a znamenaly jediné - nebezpečí.
A přesně tu noc se to stalo.
A přesně tu noc se to stalo.
Jelikož jsem zvyklá chodit spát před půlnocí, tak jsem kamarádce oznámila, že si jdu zabalit věci, připravit si tašku na odlet a lehnout si. Šla se mnou na pokoj s tím, že půjde ještě na recepci. Poprosila jsem jí, ať mě zamkne a ona se ještě vysmála, že se snad bojím. Ano, jsem strašpytel a ráda se cítím bezpečně. Každopádně jsem si nasadila špunty do uší a v klidu usnula. Vůbec jsem neměla ponětí, že se kamarádka vrátila a leží vedle mě. Probudil mě až křik se slovy: ,,Ty hajzle!" a zároveň bolest nohou, jelikož se přese mě rozeběhla.
Já se samozřejmě probudila úplně zmatená a vylekaná. První, čeho jsem si všimla byla chybějící taška na stole - s peněženkou, pasem (naštěstí jsem v ní jiné doklady neměla) a dalšími potřebami. A kamarádky, která vyběhla ven na balkón a křičela, jak se ho snažila chytit. Vrátila se a zděšeně jsem se ptala, co se děje, a jak mi to začalo docházet, nemohla jsem popadnout dech. Kamarádka byla sama v šoku a jen řekla, že mi vzali batoh nějací dva kluci. No moje reakce byl pláč, strach a: ,,Do prdele, já neodletím!".
Šly jsme okamžitě na recepci, kde jsme se snažily vysvětlit, co se děje (teda především kamarádka, já z šoku nemohla mluvit). A věřte, že v tu chvíli jsme anglicky neuměly nic, takže padaly jen slova "zloděj, pas, ukradený, odlet atd.". Recepční celkem chápal, snažil se zjistit víc, ale bohužel. Byla zavolána policie, na kterou jsme čekaly venku a během čekání jsem se snažila kontaktovat cestovní pojištění, ale to byl zbytečný krok.
Nadále jsme zkontaktovaly naši delegátku, a to bylo něco, z čeho jsem byla opravdu znechucená a v Jiříkově vidění! Delegátka nám oznámila, že se jí ještě tohle nestalo a neví, co má dělat, a že my jsme holky šikovný, že se domluvíme (prý si všimla, jak nám to na recepci při ubytování šlo, haha). V tomhle šoku se máme domlouvat samy v cizí zemi, když angličtinu neovládáme tak, jak bylo třeba?
Po příjezdu policie jsem si připadala ještě víc ztracená než před tím. Bylo nám oznámeno, že se musíme dopravit na policejní stanici (ne, nesvezli nás!). Všechny peníze jsme měly utracené a naštěstí nás zachránil recepční, který nám zavolal a zaplatil taxíka, který nás dovezl přímo na stanici. Delegátka byla obeznámena se situací - aspoň bych čekala, že s námi pojede na tu stanici, ale kde pak. Policista nerozuměl nám, my zase nerozuměly jemu. Důležité bylo, abych vůbec odletěla.
Pokračování příště....
Nadále jsme zkontaktovaly naši delegátku, a to bylo něco, z čeho jsem byla opravdu znechucená a v Jiříkově vidění! Delegátka nám oznámila, že se jí ještě tohle nestalo a neví, co má dělat, a že my jsme holky šikovný, že se domluvíme (prý si všimla, jak nám to na recepci při ubytování šlo, haha). V tomhle šoku se máme domlouvat samy v cizí zemi, když angličtinu neovládáme tak, jak bylo třeba?
Po příjezdu policie jsem si připadala ještě víc ztracená než před tím. Bylo nám oznámeno, že se musíme dopravit na policejní stanici (ne, nesvezli nás!). Všechny peníze jsme měly utracené a naštěstí nás zachránil recepční, který nám zavolal a zaplatil taxíka, který nás dovezl přímo na stanici. Delegátka byla obeznámena se situací - aspoň bych čekala, že s námi pojede na tu stanici, ale kde pak. Policista nerozuměl nám, my zase nerozuměly jemu. Důležité bylo, abych vůbec odletěla.
Pokračování příště....
Tak to je fakt zlý sen :o A ten přístup jak delegátky, tak policie? Nepochopitelný! :/
OdpovědětVymazatUpřímně nechápu absolutně chování delegátky, tak ani policie, tohle snad neni možné. Na co tam je ta delegátka? Ještě, že pan recepční byl tak hodný.
OdpovědětVymazatJinak mě moc mrzí, co se Vám stalo, tohle zrovna není zkušenost, kterou by si každý přál..
To zní jako horor a ona je to realita. Fuj, měla jsem husí kůži. To je opravdu hrozný přístup delegátky! Jsem zvědavá na pokračování.
OdpovědětVymazatNení náhodou Řecko v Schengenu? Takže by mělo stačit cestovat jen s občankou...
OdpovědětVymazatJinak ale fakt nepříjemná situace. V zahraničí je to ještě vždycky mnohem těžší než doma, nějak to vyřešit...
Je, ale já měla jen pas, občanku jsem si nechala schválně doma ��
VymazatOj, to je dobré drama, které teda zrovna na dovolené nepotřebuješ! Doufám, že vše dobře dopadlo..
OdpovědětVymazatČlověku občas do života přijdou takové situace, o kterých si říká, že se mu nikdy nemohou stát. Těším se na pokračování, jsem zvědavá, jak to dopadlo. :))
OdpovědětVymazatProto zastávám pravidlo, že bych nechtěla bydlet ani třeba v paneláku v přízemí. Nikdy nevíš, co se může stát.:D Ale tohle bych teda nečekala. Těším se na další část.
OdpovědětVymazat