Co si ještě můžeš přečíst?

Kdy už budu dost dobrá?

Otázka, která nemá jasnou odpověď, ale přesto se jí zabývá nespočet lidí. Každý chceme (máme potřebu) být dobrý. Ať pro sebe, tak pro okolí. Občas máme dvě tváře a nevíme, kterou ukázat jako první, protože si nejsme jistí, která bude ta dobrá. Já sama jsem se zabývala nad touto otázkou a přeci jen jsem došla k závěru. 

woman holding flower


Nejdůležitějším krokem pro mě bylo uvědomění se sama sebe. Potřebovala jsem si uvědomit svoje hodnoty, i přes ty negativní. Zamyslela jsem se nad pohledem, který k sobě chovám. V tu dobu to nebylo nic pěkného, ale určitě okolnosti a události člověka (z)mění. Můj život nebyl zdaleka tak dobrý, jak dobrá bych si přála být. 

Udělala jsem poměrně velký krok a přišla na to, že všechno chce a má svůj čas. Nic nepřijde s lusknutím prstu, všechno potřebuje snahu, trpělivost, ale také ochotu riskovat a poznávat, i kdyby se objevily problémy. Problémy jsou od toho, aby se (vy)řešily. Překonáváme cestu, která může být trnitá, ale také může být plná krásných květů.

Po pár letech hledání sebe sama jsem si začala všímat, jak se jisté věci změnily - k lepšímu. Osud mi přál a já nacházela radost v maličkostech. A najednou jsem viděla věci, které jsem předtím neviděla, protože jsem je vidět nechtěla. Všímala jsem si svého chování i myšlení. Mé myšlení bylo o 100 % pozitivnější než kdykoliv předtím. A já najednou byla vděčná za svůj život. Přijala jsem se. Děkovala jsem své vytrvalosti a odhodlanosti. Všechno zlé je k něčemu dobré. A já si bohatě vystačím s tím, že jsem dobrá sama sobě, i kdyby mě tak ostatní nebrali. Cítím se skvěle, a to je pro mě nejdůležitější. A tak by se měl cítit každý. 

Pokud se vy necítíte dost dobří, zkuste najít příčinu. Věřte mi, že se vždycky najde nějaká ta skulina, proč o sobě budeme pochybovat. Ale jsme tu jen jednou, ne? Tak proč žít ve smutku a trápit se nad něčím, co lze změnit pouhou myšlenkou nebo pouhým činem? Je lepší si to uvědomit dřív než za několik let. Jako já. :-)

Stále se učím porozumět vlastnímu já. Snažím se jít tou cestou, která je pro mě nejlepší a neztrácet čas, který je nevratný. Já se můžu změnit vždycky, ale minulost a určité činy už nezměním. Takže si žiji vlastní harmonii a soustředím se na budoucnost, kterou můžu měnit každým nastávajícím dnem.

Jsem víc než dost dobrá! A Ty taky!

Každý jsme jiný a na tuto otázku si každý najde odpověď sám. 

Komentáře

  1. Někdy mám pocit, že vždycky je co zlepšovat. Jenomže pak si zase člověk nikdy neužije úspěch nebo pokrok, protože dokonalé, bezchybné to prostě (subjektivně) nikdy nebude. Ale tak by to asi ani nemělo být. Důležité je umět se radovat i z malých plusů. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Je zajímavé, že jsem se k tomuto článku dostala zrovna teď, kdy si tuhle otázku kladu nejčastěji. A je pravda, že bych asi měla najít důvod a něco s ním udělat, protože mi poměrně chybí moje dřívější bezstarostné já. Jsem hrozně ráda, že někdo takovou pěknou zprávu pošle do světa i ve formě článku na blogu! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jak říkáš, také se stále učím porozumět svému tělu. Učíme se neustále celý život, a to je dobře :).
    V minulosti jsem se hodně stresovala, nevěřila si, byla "uťáplá" apod. Což se nyní snažím odbourávat, protože to dobré vlastnosti určitě nebyly. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Člověk se musí najít sám, sám si k tomu dojít. Je skvělé, že ty už sis k tomu došla. :) Někteří se hledají celý život. Troufám si tvrdit, že jsem se z velké části našla. Protože nikdy neobjevíme všechno hned, tak nemůžu tvrdit, že bych se znala celá hned, to až životní situace nás prověří :)

    OdpovědětVymazat
  5. Já mám problém, že si myslím, že nejsem dostatečně dobrá. Pořád o sebe pochybuji a myslím si, že určité věci by šly udělat lépe apod. Při tom, ale pak zjistím (od ostatních, že to dobré je). Prostě jsem dost náročná. I když si umím užívat maličkosti a poslední dobou se nesnažím odvádět skvělou práci. Já jsem plná rozporů. Ale v určitých věcech si prostě říkám, že nejsem dostatečně dobrá. Ale jsem smířená s tím, že taková jsem. Hlavně je důležité, že jsem si uvědomila, že není potřeba být dokonalá a mít všechno perfektní a že i když mi přijde občas, že to není dost dobré, tak je to dobré a ostatní to vidí. Mám pocit, že jsem si ostatní zidealizovala a myslím si, že jsou ostatní lepší. Třeba teď přemýšlím, jestli můj komentář dává smysl. Asi bude působit trochu zmateně.

    Hlavní je být spokojený se svým životem, netrápit se tím, že nemáš vysokou nebo nemáš přítele a rodinu, protože v tvým věku už je to "normální". Prostě netrápit se tím, že něco nemáš, ale společnost to od tebe vyžaduje a když to nemáš, tak jsi divná… (ještě když to vlastně ani nechceš). A když člověk není s něčím spokojený, tak se snažit o to to změnit :).

    OdpovědětVymazat
  6. Dříve jsem se snažila být pro okolí dostatečné dobrá a věděla jsem, že nejsem. Neustále jsem nacházela věci, které mě činí tím, že pro ostatní nejsem dost dobrá. Čas běžel a já se posunula, všechno se nějak hnulo z místa, vše se změnilo a když jsem potkala toho nejúžasnějšího člověka na světě, tak jsem si uvědomila, že být dost dobrá/zalíbit se všem ostatním není tak důležité jako být šťastná a spokojená. Nyní už takové věci neřeším, myslím, že i z velké části neprožívám sociální sítě, momentálně to využívám pro kontakt s lidmi, s kterými nemohu být v osobním kontaktu a musím říct, že to byl krok vpřed, protože tohle na to mělo velký vliv - sociální sítě tohle můžou neskutečně ovlivnit.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahojky, psala mi Rezzy z blogu http://terry-rezzy.blog.cz/, že jí u tebe nejdou přidávat komentáře :(

    OdpovědětVymazat
  8. Otázka je, co znamená být "dost dobrý":) Myslím si, že klíčem k úspěchu je přestat se srovnávat s ostatními. Srovnávat se pouze se svým dřívějším já;) A taky se netrýznit chybami, které člověk v životě udělá. Je to součást učení se. Prostě se poučit a příště to udělat jinak - správně:)

    supice
    www.supice.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  9. Krásně napsáno. Dříve mě to hodně trápilo, ale jak píšeš - pak jsem se zamyslela, začala si uvědomovat kdo jsem a začala jsem se mít ráda. Dříve jsem bývala hrozně negativní, ale po tomhle "převratu" jsem začala uvažovat mnohem pozitivněji a můj život je hezčí. Přála bych každému, aby se začal mít rád a viděl svoji hodnotu a neřešil tolik, co si myslí ostatní. Hlavní je vždycky být dost dobrý sám pro sebe :)

    OdpovědětVymazat
  10. Úžasný článek!
    Já občas sebe samu stále hledám.. Tak snad se někdy konečně najdu :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji vám za vaši přízeň. Těším se na vás u příštího článku. ♥